Nová výstava fotografií v muzeu: Vzpomínky na Paulusbrunn

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Výstava fotografií „Paulusbrunn: Dříve & Dnes“ byla zahájena v muzeu Útěk – Vyhnání – Příjezd a je k vidění do 11. října 2024.

Im Museum Flucht – Vertreibung – Ankommen wurde die Fotoausstellung „Paulusbrunn: Früher & Heute“ eröffnet, die bis 11. Oktober 2024 zu sehen ist.
Výstava fotografií „Paulusbrunn: Dříve & Dnes“ byla zahájena v muzeu Útěk – Vyhnání – Příjezd a je k vidění do 11. října 2024.

Nová výstava fotografií v muzeu: Vzpomínky na Paulusbrunn

V Muzeu Útěk - Vyhnání - Příjezd byla nedávno otevřena nová výstava fotografií, která osvětluje historii bývalé obce Paulusbrunn na německo-českém pomezí. Výstava s názvem „Paulusbrunn: Dříve & Dnes“ bude v muzeu k vidění do 11. října 2024 a nabízí návštěvníkům pohled do minulosti tohoto zmizelého místa.

Na zahájení byla přítomna řada hostů, včetně třetího starosty Reinholda Kastnera a ředitele muzea Jochena Neumanna. Přítomen byl i Rainer Christoph, který vede pracovní skupinu Paulusbrunn ve sdružení Via Carolina – Goldene Straße a byl potěšen velkým zájmem o výstavu. Neumann také přivítal obyvatele městské části Roberta Schöna a fotografy Elke Englmeier a Reinhold Bucher.

Historie Paulusbrunnu

Rainer Christoph v prezentaci hovořil o historii obce, která byla kdysi rozptýlenou osadou s kostelem, několika školami, hostinci a obchody. Vysvětlil, že tímto regionem procházela „Zlatá cesta“, která spojovala Prahu s Norimberkem. První domy v Paulusbrunnu byly postaveny až po třicetileté válce, kdy se do oblasti přistěhovali noví obyvatelé z Horní Falce a Franků. Obec se rozkládala přes deset kilometrů a zahrnovala osady jako Hermannsreith a Hinterpaulusbrunn, ve kterých žili téměř výhradně obyvatelé německého původu.

Po skončení druhé světové války se Paulusbrunn stal součástí českého omezeného prostoru. Mnoho tehdejších obyvatel muselo uprchnout, jiní byli vyhnáni. Christoph popsal tragické osudy, které se v této době odehrály, a uvedl, že po roce 1945 byla všechna viditelná místa v Německu srovnána se zemí. Kdysi vzkvétající domy, školy a kostely zmizely.

Christoph zdůraznil, že po otevření hranic došlo k mnoha pozitivním událostem. Byly přestavěny hřbitovy, obnoven Boettcherův sloup a vznikla partnerství a školní projekty mezi lidmi na obou stranách hranice.

Třetí starosta Kastner využil příležitosti a poděkoval týmu muzea za uspořádání výstavy. Zdůraznil oddanost umění, kultuře a historii v regionu. Kastner také vyjádřil poděkování spolku Via Carolina – Goldene Straße, který výstavu do Erbendorfu přivezl. Výstavu fotografií označil za významný příspěvek ke kultuře vzpomínání, která uchovává historii obce a jejích obyvatel.